Nejhonosnější z olomouckých vil vyrostly na pozemcích po odstraněných hradbách mezi západním okrajem historického města a parkovým okruhem. Jižní polovina tohoto území se proměnila v ústřední zájmovou oblast investorů do nemovitostí z řad olomoucké židovské honorace. Centrem se stalo náměstí s monumentální novostavbou synagogy v orientálním stylu od vídeňského architekta, přerovského rodáka židovského původu Jakoba Gartnera. Někteří z nejzámožnějších členů stavebního výboru synagogy projektanta současně oslovili ve věci návrhu svých rodinných rezidencí na tehdejší Parkové (dnešní Vídeňské) ulici. Architekt využil hromadného zájmu a areál sousedících vil koncipoval jednotně. Vytvořil tak jeden z nejvýznamnějších souborů historizující architektury na Moravě. Stavební práce vedl Johann Aulegk. Přes odlišné stylové ladění každého z domů (od gotiky po rokoko) zůstává společné bohaté členění hmot pomocí štítů, balkonů či lodžií a vysokých střech s dominantním akcentem až bizarně modelovaných schodišťových věží. Takt rytmickému celku udává nárožní vila majitele prosperující novoulické sladovny, prezidenta Spolku rakouských sladovníků a uznávaného znalce oboru a zároveň dlouholetého předsedy místní židovské náboženské obce Eduarda Hamburgera (1834-1901). Jacob Gartner (1861-1921), žák císařského dvorního architekta Karla Hasenauera, reprezentuje obvyklý typ architekta přelomu 19. a 20. století, jenž suverénně ovládá formální výdobytky minulosti i současnosti, kombinuje je a dílčím způsobem obohacuje, aniž by se nechal svazovat programy jejich stvořitelů. V Olomouci řadou projektů zejména obytných budov významně poznamenal podobu čtvrtí na místě někdejšího hradebního okruhu, několikrát však také vstoupil do historického středu. Hamburgerova vila byla po druhé světové válce rozdělena na byty. Od devadesátých let majitelé postupně opravují fasády i vnitřní výzdobu.

zdroj: publikace Slavné vily Olomouckého kraje